DOBÝVÁNÍ “TVRZE” – U15

sd FK Bystřice pod H/ Slavkov pod H : sd TJ Sokol Jarcová/Jablůnka 1:3 (1:0)

Datum utkání: 30.04.2022 - 09:30
Odehraný čas: 2x35 minut
Sestava: Matěj H, Kuba V, Marek, Ondra Kor, Šimon, Jáchym, Kuba M, Terezka, Kuba H, Ondra Kov, Honza, Jonda G, Jonda K, Petr
Góly: Petr 2 x, Honza

Další pokračování seriálu naší skupiny krajské soutěže “A” nás dnes dopoledne zaválo do Slavkova pod Hostýnem, kde své domácí utkání hrají kluci z Bystřice pod stejnojmeným kopcem. Byli jsme notně zvědaví, jakým způsobem se bude náš tým prezentovat. Nechtěli jsme si ani připustit, že by se mohlo opakovat dění byť jen trochu podobné tomu, co náš tým “předváděl” minulý víkend. Celý týdennní tréninkový mikrocyklus jsme zaměřili na mentální přípravu s důrazem na emoční nastavení do mistrovského zápasu. Krom “kondičního úterka” se příprava točila kolem jedné jediné věci: přístup a koncentrace na výkon samotný. Dokonce jsme si v rozehrané sezóně dovolili “obětovat” jednu TJ, kdy jsme využili služeb krytého bazénu ve VM, kde krom regenerace, relaxace a všemožného “vyblbnutí” zbylo dostatek času i na rozhovory jak týmové, tak i individuální.

Celou cestu autobusem jsme využili k připomínání toho, čemu jsme se věnovali uplynulý týden. A vyplatilo se. Už od vkročení na pěkně připravený trávník domácího hřiště, od prvního cviku rozvičky, byl na celém týmu znát diametrálně odlišný přístup, než který “nás provázel” minulý víkend. Bojovně naladěni, hecovačka, povzbuzování se navzájem. Snad si toto přeneseme i do zápasu samotného.

Zaznívá úvodní hvizd. A celý tým, včetně kluků na lávce, začínají zápasem žít. Nikdo si nedovolí nic vypustit, všichni plně koncentrovaní.

Herní obraz:

1. poločas se nese ve znamení naší územní převahy, kdy ovšem narážíme do obraného valu domácích, vystavěného před vlastním pokutovým územím. Chybí nám klid v řešení finální fáze, kdy toto je však způsobeno spíš přemírou snahy a nervozitou, než neplněním taktických pokynů. Místo toho, abychom se snažili hrát míč před domácí branku, tak se nezřídka “prokombinujeme” až k rohovému praporku, kdy pak přichází buď ztráta či nekvalitní centr. A náznaky šancí neřešíme dostatečně kvalitně. Snažíme se borce nabádat ke klidu a povzbuzovat je, nicméně moc se nám to nedaří. Bohužel, v této fázi přichází, po naší “obligátní” chybě v rozehrávce také jediná střela soupeře v celém zápase na naši branku, kdy pěkný “padáček”  končí za zády bezmocného Matěje. Tady jsme taky jednou jedinkrát za celý zápas nuceni zvýšit hlas. Až do přestávky se dění na hřišti nemění. Těsně před poločasem dochází k nešťastnému zranění Marka, který ze dvou metrů inkasoval míčem neskutečnou bombu do hlavy a toto mu znemožňujě se dále utkání účastnit. Snad to nebude nic vážného.

O pauze v kabině nejdřív nechávám mančaft si vyříkat, co potřebují. Následně na ně apeluji, nechť rešení finálky maximálně zjednoduší. Přihrávky na jeden dotek s neustálou nabídkou. Využívat křídelní prostory s následným tlakem do brány.

2. poločas, tady začíná uragán z naší strany. Borci do puntíku plní, co jsme si v kabině řekli a domácí kluci neví, kde jim hlava stojí. Akce střídá akci, odkopy domácích bezpečně “pacifikují” naši obránci, kteří míče zachytávají již hluboko na polovině soupeře. Na domácí svatyni se valí jeden útok za druhým. Mnohdy nám chybí půlkrok k zakončení, tři tyčky, dvě břevna a dvakrát domácí kluci na poslední chvíli vykopávají mičudu směřující do své branky. Teď už to přeci musí přijít. Tolik jsme snad minulý týden nenaštvali fotbalové božstvo, abychom dnes odjeli s prázdnou. A přišlo. V 59. minutě nejkrásnější akce dnešního dopoledne. Po míči rozhodčího na půlicí čáře, kdy nám kapitán domácích vrací merunu  způsobem, kdy ho posílá vysokým obloukem na Matěje v naší brance, tento neváhá ani vteřinu a “z první” nachází Hadyho zpátky na polovině u levé lajny. Ten si vynikajícím prvním dotekem posouvá míč přímo do běhu a milimetrovým pasem nachází Petra v plném sprintovém náběhu mezi stopery domácího mužstva. Ten si obhazuje gólmana a zasouvá do prázdné. 80 metrů, 4. doteky, 7 vteřin. Srdce fotbalových fajnšmekrů můžou jen plesat. Nádhera. Prokletí je snad prolomeno, máme ještě deset minut. Unavení domácí, kdy i následkem obdržené branky tak trochu rezignují, nám dovolují čím dál tím víc. A v posledních 5. minutách definitvně “lámeme” jejich odpor a kloníme utkání na naši stranu, kdy Honza a poté znovu Petr korunují náš dnešní výkon dalšími dvěma brankami. Obě jako přes kopírák. Rychlá přízemní kombinace na jeden dotek zakončená průnikem. Jak je to jednoduché, když se to umí, že? 🙂

Zaznívá konečný hvizd a propuká nefalšovaná radost. Dnes jsme si to opravdu užili. A zasloužili. Bylo by tady zbytečné vyzdvihovat některé hráče, celý tým si za dnešní výkon, obzvláště ve druhém dějství, zaslouží absolutorium. Od prvího po posledního hráče. Klobouk dolů, dámo a pánové.

Příští víkend nás čeká asi utkání jara, kdy zajíždíme k dosavadnímu suverénovi naší soutěže do Chropyně, kdy tento tým, naprosto po právu ještě nestratil ani bod( ty tři kontumační, z nějakého pofidérního důvodu, nepočítám). Pokud k tomuto zápasu přistoupíme tak, jako k dnešnímu, bude to krásný mač. Chci věřit, že si  po dnešku už všichni uvědomujete, že i to, v jakém rozpoložení mysli do fotbalových bitev nastupujeme, je stejně důležité jako to, kolik máme naběháno či kde se máme na place pohybovat. Tohle všechno tvoří ucelený celek zvaný herní výkon.

Děkujeme našim věrným, kteří neváhali vážit dlouhou cestu a i dnes nás přijeli svými hlasivkami podpořit. Závěrečná děkovačka patřila jen a jen Vám.

JP, DB, IV, MP