24 – U19

Sestava: Matěj Hrabovský, Ondra Korytář, Vašek Kovář, Vojta Sušeň, Marek Pastorčák, Kuba Veselý, Šimon Dančák, Kuba Marek, Ondra Kovář, Vašek Veselý, Adam Furmánek(K), Adam Kochwasser, Kuba Brinček, Jony Grossmann, Jáchym Bořuta, Kryštof Kubját, Milan Píša

Hodnocení této části sezóny bychom mohli začít stejně jako ty v předcházejících obdobích. Jak už to v menších klubech bývá, obměna kádru je každý rok převeliká. V kategorii dorostu je to navíc násobeno tím, že kluci objevují ve svých životech i jiné zájmy a nastavují si tak i rozdílné priority. Po skončení minulého ročníku, krom borců, kteří u nás ukončili své působení vzhledem k věku či se posunuli do vyšších kategorií a týmů, čelíme i “mimofotbalovým zájmům”. Ale to je v pořádku a přejeme klukům mnoho úspěchů. Pochopitelně s dovětkem, že pokud budou mít zájem a chuť, dveře k nám mají stále otevřeny.

Na druhou stranu, připojily se k nám “dorazovky” ze starších žáků. Ale i tady záhy přicházíme, bohužel, o nadějného a talentovaného hráče. Kuba Brinček, ač s námi absolovoval v podstatě celou letní přípravu, musel, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a na doporučení lékařů zanechat sportu úplně. Snad to nebude navždy a my ho mezi sebou opět uvítáme. Tímto mu všichni přejeme brzké a uspěšné vyléčení.

To vše, podtrženo a sečteno: ač na “papíře” by nás mělo být 24, tak viz výše popsané, kádr se ustálil na 16cti hráčích. A tady zmíním ještě jeden důležitý fakt. V této kategorii pro letošní ročník smí působit hráči ročníku narození 2005 a mladší. No a my máme dva kluky 05, dva 06 a ostatní jsou 07 a 08. K tomu nám odešlo, z různých důvodů, po skončení minulého ročníku přes 40 gólů. Naše startovní pozice je jasně daná. Musíme tým připravit na přetěžký ročník s vizí budoucích úspěchů. Na druhou stranu, máme před sebou skvělou perspektivu a možnost koncepčního rozvoje týmu s vidinou minimálně dvou až tří let. A to se v oddílech naší velikosti jen tak někomu nepoštěstí. A ještě jednu skutečnost je třeba zmínit. Opět je pohromadě, až na několik vyjímek, tolik úspěšný tým, který působil v krajské soutěži starších žáků zlínského kraje ročníku 21/22.

Samotné hodnocení si dovolíme rozdělit na dvě části. Jednak rozvoj hráče jako takového z hlediska individuálních činností i týmového herního výkonu, což je vzhledem k tomu, že jsme mládežnická kategorie, dalece to nejdůležitější. A pak také ze strany sportovní. Začneme tou první částí.

Začátek letní přípravy je stanoven na 24.7., kdy prvních 14 dní je věnováno kondičnímu “osvěžení” činností a pak už přichází standartně herní rozvoj. Jako týmový cíl pro tento střednědobý tréninkový cyklus (pozimní část sezóny), pochopitelně krom fyzického rozvoje, stanovujeme organizaci defenzivní části s důrazem na konstruktivní rozehru ve výstavbě hry. A v individuálním rozvoji hráčů pak pohyb bez míče, správné postavení při zpracování a komunikaci jak směrem k týmu, tak i k jednotlivcům.

Vzhledem k věkové skladbě volíme v přípravě k PU týmy z vyšších soutěží. To proto, abychom si zvykli na rychlejší tempo hry a učili se hrát “pod tlakem” a převahou protivníka.

V mentální části přípravy týmu se zaměřujeme na soustředěnost, nastavení hlav do tréninkového procesu a zápasu samotného a v neposlední řadě na pozitivní myšlení.

Samozřejmě také experimentujeme s rozestavením a “postováním” kluků, i když v této kategorii je již z valné většiny tento proces jejich hráčského vývoje ukončen. Nicméně, s ohledem na jejich budoucnost, je někdy využíváme i na pozicích pro ně ne tolik typických. Nikdy neví, v jakém týmu a pod jakým trenérem budou v dalším svém fotbalovém životě působit a i tyto zkušenosti se jim mohou a určitě  budou hodit.

A jak že se nám po těchto stránkách vedlo? Jednoznačně, musíme toto jako celek hodnotit jen a jen pozitivně. Progres jak individuální, tak týmový, je obrovský. To co se nám na začátku zdálo jako skoro nedosažitelné, tak borci svým přístupem, chutí se učit a vstřebávat nové podněty, nám otevřeli další obzory a možnosti. Již ke konci zmíněného období jsme díky tomu mohli do přípravy začít zařazovat i prvky, které jsou v plánu až na druhou polovinu ročníku. Samozřejmě, nevyvarovali jsme se ani my nějakým lapsusům a “odchylkám”. Ale to je v tomto věku normální. Důležité bylo a je, že po každém takovém “uklouznutí” jsme se vždy okamžitě dokázali vrátit na vytýčenou cestu. Na tu cestu, kterou si kluci vzali za svoji, kdy se svobodně a dobrovolně rozhodli, že se jí vydají. I když věděli, že je to cesta plná dřiny, odříkání, potu a do jisté míry i bolesti. A to je asi ten nejdůležitější poznatek. Tým je skvěle poskládáný a charakterově výtečně nastaven a z tohodle pohledu zcela zdravý. Nejlepší a největší předpoklad pro jeho další rozvoj a nejkrásnější odměna pro jakéhokoliv trenéra.

A tím se dostávám k hodnocení stránky sportovní a výsledkové, i když toto v této kategorii není zdaleka tak důležité a proto jen okrajově.

S přihlédnutím k okolnosten popsaným v úvodu, do mistrovské části vstupujeme v podstatě s nulovým očekáváním. Náš věkový, a tudíž i fyzický deficit oproti většině ostatních týmů by nám, alespoň podle predikcí, neměl umožnit být minimálně v první polovině soutěže konkurenceschopnými. Ale předpoklady jsou jedna věc a skutečnost druhá. Tým skoro do puntíku téměř ve všech utkáních plní předem stanovené taktické záměry a výsledky tak dalece předčí očekávání. Krom jednoho zápasu v každném z ostatních klání jsme víc než vyrovnaným soupeřem a dokonce ve většině utkání jsme lepší i fotbalově. Co je potěšitelné, můžeme se chlubit nejlepší kondiční připraveností ze všech. Prohry s týmy na prvním a druhém místě jsou víc než nešťastné a v těchto mačích nutíme jindy dominantní soupeře sáhnout si hluboko do svých rezervoárů sil. Ale je nutno si připomenout i snad jedinou kaňku mistrovské sezóny, totiž totálně zpackaný zápas v Liptále. Kdy, snad vinou podcenění, snad menší koncentrací, naše jasně nejnepovedenější utkání, kdy bylo snad všechno špatně. Ale i to je fotbalový život a hned další týden jsme to napravili.

Suma sumárum, pro statistiky, i když znovu zdůrazňuji, že toto není, alespoň pro nás, tak důležité. Po podzimní části jsme skončili na třetím místě tabulky, kdy jen skóre nás odsunulo na tuto pozici, a to máme o zápas méně. Můžeme se pyšnit druhým nejvyšším počtem vstřelených branek a druhým nejnižším počtem branek inkasovaných.

A výhled do budoucnosti ? Opět si to dovolím rozdělit na část takříkajíc rozvojovou a část sportovní.

Nastalo období, které snad každý fotbalista nenávidí a každý trenér miluje. Zimní příprava. Ta je pochopitelně do detailu již naplánována a borci se ji nemůžou dozajista již dočkat. 🙂

A včil vážně. První část, listopad a prosinec, byla a je věnována všeobecnému rozvoji síly a budování muskulatury jako takové. TJ probíhají třikrát týdně, kdy úterky a čtvrtky trávíme venku v domácích podmínkách a každý pátek, až do konce února, polykáme kondiční dávky v tělocvičně True Gym VM pod bedlivým dohledem bratrů Hladilových a jejich trenérů, kterýmžto tímto moc děkujeme. Spolupracujeme s nimi už čtvrtý rok a výsledky jejich působení jsou naprosto skvělé.

Celý leden bude věnován, jak již to u fotbalu bývá zvykem, přípravě objemové a tudíž rozvoji všeobecné vytrvalosti. Začínáme hned 2.1. a to po celý měsíc, čtyřikrát týdně. V únoru přijde na pořadí rozvoj explozivní síly a rychlosti jako takové, no v březnu začíná klasická herní příprava, kdy ubyde běhání a přibude míč. Celé zimní přípravné období bude samozřejmě protkáno sérií PU, kdy pochopitelně nebude brán zřetel na herní projev a výsledky jako takové, nýbrž i tyto budou zaměřeny na rozvoj korespondující na dané období a zaměření přípravy v něm. A pak už vplujeme pozvolna do druhé mistrovské poloviny.

Po stránce herní je v druhé polovině sezóny naplánováno rozvíjení činností v ofenzivním působení. Kombinace, pohyb bez míče, presink, represink. Vysoké napadání, činnost po ztrátě a naopak po zisku míče. A samozřejmě i zakončení. K tomu pochopitelně i opakování na podzim osvojených dovedností. No, je toho moc. Ale taky se moc těšíme.

A stránka výsledková? Tady nemůžeme jinak. Vzhledem k tomu, jak se nám vedlo v první polovině, pokusíme se zabojovat o samotné čelo a tím pádem pochopitelně i o postup do vyšší soutěže. Ne za každou cenu, to ani náhodou. Ale pokud to bude korespondovat a kooperovat s naplánovaným rozvojem hráčů, tak proč ne, že?

MALÝ JE TEN, KDO MÁ JEN MALÉ CÍLE

Dovolte nám tímto také poděkovat vedení obou našich oddílů, TJ Sokol Jarcová a FK Jablůnka a vedení obou našich obcí. Máme vytvořeny naprosto skvostné podmínky a bez jejich přičinění a podpory by toto nebylo v řádném případě možné.

Závěrem Vám představím ty, bez nichž by to v žádném případě nešlo a kteří obětují množství svého času a osobního komfortu v plen kvůli rozvoji našich svěřenců. Ty, o kterých, s obrovskou mírou nadsázky, tvrdí naši hráči, že se podílejí na jejich “týrání”. Ale také ty, kteří se u hráčů těší velikánské míře autority a respektu.

Jitka Píšová – vedoucí mužstva

David Bartoň – trenér

Ivo Veselý – trenér

Milan Píša – trenér