ODEHRÁNO:
6. dubna 2017, 16:30
ČAS:
2 × 25 minut.
SESTAVA:
Paťa, Honza, Martin, Sam, Magda, Maty, Vojta, Filip, Kryštof, Kuba, Vašek.
GÓLY:
5 × Martin, 1 × Vašek.
HODNOCENÍ:
Aprílové počasí dnes podtrhlo náš slabý výkon. Podzimní dohrávka s Juřinkou nám vůbec nevyšla. Dnešní prohru beru jako procitnutí z krásného snu, kde se asi někteří hráči našeho týmu pohybují. Nicméně tento tvrdý pád na zem k tomuto sportu patří, jako slunce k nebi. Ano dnešní zapadající slunce mezi mraky, které nás občas ohřálo, patřilo jednoznačně k těm nejpozitivnějším okamžikům dnešního utkání. Naši hráči dnes předváděli tzv. antifotbal. Místo zpracování míče se k němu otočili zády, skákali kolem něj jako postižení a nakonec ho nabídli soupeři se slovy “dej si gól”. Nahrávky dnes připomínaly partu dětí z předpřípravek (4 – 6 let), kdy jim chyběla přesnost a razance. Důraz, obětavost, tvrdost a vyhrané osobní souboje to jsou činnosti, jenž jsme dnes stěží v podání našeho týmu marně hledali. Snad občasné přesné zakončení a gól v soupeřově síti hráče pohladilo. Ne však mne. Nevím co se stalo s naším “skvělým” týmem, který v Rajnochovicích tak exceloval a Rajnochovice jednoznačně deklasoval.
Říká se mi to s tíhou v srdci, ale dnes jsme se vrátili o dva roky dozadu. Nezbývá nám nic jiného než rychle na toto utkání zapomenout a myslet na lepší zítřek, kdy hrajeme doma proti Choryni. Ti z hráčů, kteří si tento článek přečtou, doufám proti Choryni předvedou, že čas strávený v tělocvičnách, turnajích a trénincích nebyl promarněný. A že se jich na to zeptám, tak to si můžete být 100% jisti!
Ještě, že to sluníčko občas zahřálo a prosvítilo jinak zachmuřenou plochu našeho hřiště.
Dnešní mé poděkování směřuje především k rodičům, kteří přišli povzbudit náš tým.
Tomáš