FC Vsetín U17 : sd TJ Sokol Jarcová/FK Jablůnka
Tak jsme se zas dočkali fotbalu. Po tříměsíčním půstu jsme konečně zase mohli vstoupit na fotbalové hřiště. Doslova a do písmene. Ne že bychom se ty tři měsíce jen váleli a nic nedělali. Krom deseti vánočních dnů borci poctivě makají minimálně třikrát týdně na TJ. Jen jsme nuceni využívat všech možných dostupných prostředí k přípravě. Krom jednoho, pro fotbalistu toho zásadního, totiž fotbalového hřiště. To není v žádném případě stěžování si či snad nějaký nářek. To je jen holé konstatování faktu. Tohle je problém všech menších klubů, které nemají k dispozici plac s UT. My ale máme to štěstí, že disponujeme v obou našich obcích plochami, byť menšími, ale s umělým osvětlením. A ty využíváme měrou vrchovatou. Jen místo fotbalových věcí se zabýváme tolik nenáviděnými, ale pro toto období přípravy typickými činnostmi. Totiž rozvoji fyzické kondice, posilování a v neposlední řadě spostu času věnujeme i mentálnímu rozvoji. Jen ten fotbal tam(zatím) chybí. 🙂 🙂
Celý leden jsme měli zaměřený na objemovou přípravu všeobecné kondice + každý pátek (to již od začátku listopadu) chodíme do posilovny True Gym bratrů Hladilových, kdy Dave a Mára dávají borcům pořádně do těla. Pokud byste měli někdo zájem, vřele doporučuji. Je až neuvěřitelné, jak se dá skvěle připravit tréninkový posilovací program a jak se nám kluci mění doslova před očima. Pokud si vzpomínáte, byl toto jeden z problémů, který nás provázel v podzimní části sezóny. Máme jeden z nejmladších týmů v soutěži a některá utkání jsme ztratili vinou absence svalové hmoty v kombinaci se špatnými hracími plochami, kdy jsme již nemohli těžit z naší fotbalovosti.
Jak byl leden věnován hrubé fyzické přípravě, tak únor bude zaměřen na již pro fotbal na typičtější, přesto ještě ne zcela normální náplňi přípravy hráčů. Čeká nás rozvoj dynamiky a explozivní síla dolních končetin. No a konečně v březnu přijde na řadu i fotbal.
Omlouvám se za obsáhlejší úvod, ale přišlo mi podstatné Vám všem, kteří náš tým sledujete a podporujete, osvětlit, v jakém že rozpoložení jsme se nacházeli v sobotním pozdním odpolední na vsetínské umělce.
Vzhledem k některým absencím způsobenými nemocí, zraněním a také nedostatečnou tréninkovou připraveností, jsme nuceni přistoupit k utkání v netypickém rozstavení 4:3:1:2, kdy jsme “vyskládali” naše tři stabilní střední záložníky vedle sebe s pokynem obhospodaření celého středu hřiště. Před zápasem si připomínáme, s čím že to do zápasu máme vstoupit. Totiž, užít si zase velké hřiště a fotbal samotný. Žádný taktický pokyn, žádné plán hry. Jen si jdeme konečně zahrát fotbálek. Máme dva pouze dva zásadní úkoly, se kterými jsme se na podzim ne tolik dobře popasovali.
1) Mentální nastavení. Koncentrace od první minuty, chuť se porvat. Tady se nám vše daří plnit měrou vrchovatou. Dokonce se mi zdá, že v tomto bodě máme nad domácími i lehce navrch.
2) Komunikace. Tady naopak nefunguje skoro vůbec nic. Snad je na vině dlouhá fotbalová absence, možná nezvyklé posty. Ale bohužel, toto jsme vůbec nezvládli. Snad jediná kaňka tohodle zápasu. Neva, bude sposta času i na tomto pracovat.
Soupeř je velmi kvalitní, ale v přípravných zápasech chceme v zásadě hrát jen proti silnějším (ať fotbalově či fyzicky). Kluci ze Vsetínské U17 jsou skvěle vedení a tak nám nic nebrání naše plány začít plnit, chceme borce připravovat na kvalitní soupeře. Po počátečním, trochu neurovnaném oťukávání, začíná hra vypadat na toto přípravné období až nečekaně dobře. Měli jsme celkem obavy, jak se kluci, kteří mají v nohách neuvěřitelný objem, s tímto popasují. Zda li budou stíhat jak rychlostně, tak kondičně. Obavy naprosto liché. Hrajeme naprosto otevřený fotbal, kdy nikdo nic nevypouští a všichni na place odmakají na stopro. Výsledek není vůbec důležitý. Pro statistiky, prohráváme. Ale o to dnes vůbec nešlo. Domácí, kteří nastupují v rozestavení 3:4:3 nás, celkem logicky, přehrávají v záložní řadě, kdy je znát převaha jednoho hráče navrch. Také v obrané čtveřici to ne vždy klape, kdy je však na vině spíše naše nekomunikace a špatné taktické postavení krajních hráčů než špatné individuální výkony. V normálním utkání bychom jako trenéři reagovali změnou rozestavení a postavení. V sobotu jsem se však rozhodl do toho nesáhnout a spíš jsem pozoroval , jak se s tím kluci sami popasují. Kde se nám naopak dařilo celkem dobře místní přehrávat, byla naše útoční fáze. S postupem času jsme otevírali víc a víc okýnek v domácí obraně, kdy jsme se několikrát ocitli “z oči v oči” domácímu gólošovi, kdy jen naše špatné řešení či jeho skvělé zákroky nám neumožnili skórovat vícekrát než nakonec byly naše čtyři vstřelené branky. Ne že by to bylo důležité, ale dokázali jsme ho překonat vícekrát, než soupeři v jeho soutěžích. I toto je pozitivum na první přípravný zápas.
Chci ještě moc poděkovat Matějovi, Markovi, Vojtovi a Šimonovi z naší U15, že nám v tomto zápase pomohli. Jednak tímto plníme náš plán pomalu zapracovávat “dorazovky” z U15, kdy v dalších zápasech budou dostávat příležitost i další. Možná to jde pomaleji, než bychom chtěli, ale bohužel personální nouze v týmu starších žáků nás nutí toto “ochutnávání” rychlejšího fotbalu pro tyto borce vždy citlivě dávkovat tak, abychom neohrozili či nějak jinak nekomplikovali situaci a přípravu samotného týmu U15. Nevadí.
A ještě jeden důvod, proč je chceme zařazovat. Tréninková morálka některých našich kmenových hráčů. Nikdo z hráčů toto přípravné období nemiluje (krom našeho ironmana Ondry Kováře 🙂 ), ale kluci si musí uvědomit, že bez řádné přípravy nemůžou být dostatečně připraveni k mistrovským utkáním ani k dalšímu fotbalovému růstu. Se všemi jsem o tom mluvil osobně a kdo bude mít zájem, má samozřejmě dveře otevřené.
Zkrátka, první zápas po pauze naprosto splnil to, co jsme od něj očekávali. Kluci vše odmakali na jedničku. Přesvědčili se , že i když mají hodně “těžké nohy”, tak že fotbal hrát nezapoměli a že je to naopak daleko lepší, když i v závěru utkání disponují fyzickou silou. Že ta neuvěřitelná dřina, kterou do sebe soukají trénink co trénink, má smysl. Já sám za sebe jsem si ověřil, že borci chápou to, co jsme si od první minuty prvního tréninku loni v létě řekli a jakým směrem společně jdeme.
Díky moc i našim fanouškům, kteří v tomto mrazivém počasí neváhali a přijeli nás povzbudit.
JP, DB, HO, IV, MP