KONEC(?)- U15

Tak, je to tu. Poslední zápas letošní mistrovské sezóny. Báječné sezóny. Fantasticky připravené hřiště, sluníčko svítí, veliká lednice letní kuchyně v našem areálu “narvaná” až po vrch různými pochutinami, bo ihned po skončení našich utkání započne naše “závěrečná”. Kluky a Terezku čekal báječný den plný zábavy.

Nejdřív zápas. Borci z pod Hostýna všeobecně nedostávají ve svých utkáních mnoho branek, proto se, trošku neskromně, připravujeme, vědomi si našich kvalit, na dobývání “tvrze”. Taktika zní jednoznačně: hra před a v ně pokutového území na co nejmenší počet doteků.

Hodnocení samotného utkání dnes bude víc než stručné. Ostatně, kdo jste byli přítomni osobně, udělali jste si jistě obrázek sami. A že Vás dnes bylo!!! Tímto moc děkujeme za Vaši podporu nejen v tento den, nýbrž za celý rok. Jste báječní a moc si vážíme, že ve Vás máme vždy, za všech okolností podporu. DÍKY.

Snad, vědomi si postavení v tabulce, snad následná závěrečná, snad vkrádajicí se myšlenky, že je to poslední zápas roku, tohle všechno zapříčinilo, že to nebylo z naší strany to pravé ořechové. Ne že by borci něco zanedbali, ale prostě to bylo “trochu jiné”. Říkáte si včil jistě: “Co zas má? Vždyť vyhráli o parník. Obraz hry byl naprosto jednoznačný, tak proč je zas a opět nespokojený?” Asi to mám v nátuře. Ale dle mého jsme mohli dosáhnout více. Ne gólů. o ty tady vůbec nejde. Ostaně, všechny byly nádherné, a krom Honzovy “trošinku 🙂 ” náhodné pumelenice z půlky hřiště i všechny ostatní padly po perfektních fotbalových akcích. Ovšem, očekával bych takových víc. Míč nám mnohdy odskakoval, špatně jsme řešili otvírání prostoru hráčů bez míče, přihrávky byly spíš do šířky než do kolma. Zkrátka, dnes jsme vyhráli spíš individuální kvalitou než týmovým výkonem. Ale nakonec, proč ne? Vždyť to byl závěrečný mistrák, ve kterém zas tak o moc nešlo, tak už se v tom nebudu šťourat. Jen je třeba vést v patrnosti, že soupeř dnes proti nám postavil ve valné většině kluky ročníků 08/09, i když tito byli “výrazně fyzicky rostlí”. V kontextu tohoto faktu je třeba si do budoucna i z takových mačů vzít ponaučení.

Byl to poslední zápas této party, tohodle báječného týmu. Byl to můj poslední zápas u tohoto týmu. Obšírnější hodnocení celé sezóny bude následovat v nejbližších dnech v samostatném článku, tak teď  jen velmi stručně.

Díky moc všem. Vedení obou našich obcí za podporu, vedení obou našich týmů za vytvoření skvělých tréninkových podmínek. Děkuji celému realizačnímu týmu, bez jehož práce a nasazení by se nikdy nemohlo povést to, co se tady událo. Děkuji všem hráčům a Terezce, že to se mnou vydrželi. Nebylo to se mnou jednoduché, že? 🙂 🙂 🙂

Závěrem mi dovolte se s Vámi podělit o první dvě pravidla tohodle skvělého mužstva, která platila a platí za všech okolností:

NIKDO NENÍ VÍC NEŽ TÝM

KDE JE VŮLE, TAM JE CESTA

JP,HP,DB,IV, MP