Přátelské utkání – Jarcová MŽ U12 : Vsetín U12

Jarcová MŽ U12 x Vsetín U12

Datum utkání: 06.06.2020 - 10:00
Odehraný čas: 3*30 min
Góly: Hady 5, Terezka 1, Jáchym 1

Stejně jako v evropských pohárech je 14denní rozestup mezi zápasy, tak i takový čas uplynul od našeho prvního přátelského utkání na jaře se Vsetínem. Druhé dějství, chcete-li odvetu, jsme odehráli u nás na domácím hřišti v Jarcové, za krásného slunného sobotního dopoledne. Na krátce střiženém trávníku, který se ctí přestál páteční utkání mužů, kluci s Terezkou absolvovali 3*30min. hracího času, kdy si hrábli na dno fyzických i psychických sil.

Jestliže na první utkání se Vsetínem jsme byli kompletní, nyní tomu tak nebylo a absence, byť jednoho, ale důležitého hráče byla vidět. Ovšem absence je přirozená věc a přátelák je ideální příležitost k vyzkoušení jiných variant. U soupeře v otázce počtu hráčů tomu bylo naopak, ten přijel v kompletním složení a doplněn i  o naděje ročníku 09, tudíž mohl pravidelně střídat kompletních 7 hráčů v pravidelných intervalech. Spolu s kvalitou, kterou bezesporu kluci ze Vsetína mají, je to fakt, který se během 90 minut na hřišti projeví.

Stejně jako v článku k prvnímu přáteláku se Vsetínem nebudu popisovat celý průběh, jen stručně. Dokud jsme stačili fyzicky, byla hra, dá se říci vyrovnaná. Ovšem takový stav, vzhledem k výše zmíněnému počtu hráčů Vsetína, nevydržel dlouho.  Síly i přes časté střídání rychle docházejí. Otázkou ovšem také je, jaký pohyb máme kluci a Terezko mimo trénink, že.  Vsetín svým nasazením a oproti prvnímu utkání výrazně lepším pohybem i taktickou prací, nám poskytoval velmi málo prostoru a při sebemenší chybě a ztrátě míče se vrhal ve velkém počtu hráčů do útoku.

Prvních 30minut bylo z naší strany velmi rozporuplných. Po krásném a nadějném začátku, kdy jsme góly Hadyho a zejména výstavní střele Terezky, ze střední vzdálenosti, přímo do šibenice, vedly 2:0, se zdálo, že jsme se poučili z přáteláku s Podlesím a budeme pokračovat ve výkonu z prvního utkání. Ovšem po druhém našem gólu došlo k obratu a přímému sešupu do temnoty, který se zastavil až po začátku druhé 30ti minutovky.  Během zbývajících 25 minut jsme byli všude pozdě, nedaří se ani zbytky kombinace či dovedností nebo věcí z tréninku.

Ve stejné duchu pokračuje i větší část druhé 30ti minutovky, kdy si dovolím tvrdit, že jsme dopadli úplně na dno. A chvílemi propadali velkému zmaru. V takových chvílích síly mizí raketovým tempem.  Nicméně nic netrvá věčně a všichni stále bojovali a pomalu se hra začala zvedat.  Před poslední částí proběhla velká rozmluva s hráči, kdy bylo zapotřebí kluky s Terezkou dostat hlavně psychicky zpátky na vlnu, kdy chtějí hrát fotbal.  Závěrečná část se pak nesla v jiném odstínu. Všichni jeli úplně na doraz, hra se vyrovnala a byly k vidění z naší strany opět hezké fotbalové momenty, ať už to je náběh sprintem do prostoru a pak okamžitý návrat do obrany, důraz a hlavně kombinace. Někdy až překvapivé vzhledem ke stavu fyzických sil v takové fázi utkání. A o to více potěšujícím faktem to je.

Utkání končí po 90 minutách za stavu 7:13 a ukázalo jak na kvalitu soupeře, tak i některým našim borcům, že bez tréninku nelze vydržet a hrát fotbal celých 60 minut (90).

Dovolím si malou poznámku.

Je smutné, pro mě jako trenéra a i rodiče zcela nepochopitelné, že na domácím utkání s týmem, který hraje ve své věkové kategorii nejvyšší soutěž, jenž lze v ČR hrát, se dorazí podívat z řad domácích rodičů pouze hrstka do jedné ruky !!!  (čest vyjímkám). A kluci s Terezkou celý zápas na domácí půdě slyší jen povzbuzování, VSETÍN, VSETÍN……., motivační a pochvalné pokřiky pro hráče soupeře raději nepočítaje.  Vím v jak rychlé době žijeme a že na vše je málo času, ale některé věci se neopakují. A jsou chvíle, kdy povzbudiví pokřik od rodiče zmůže více než motivační řeč trenéra na střídačce.

Díky skalním fanouškům.

Další porce utkání čeká mladší žáky v sobotu 13.6 od 13h na turnaji v Kateřinicích.

Trenér Honza