sd TJ Sokol Jarcová/FK Jablůnka : sd TJ Vidče/TJ Sokol Valašská 3:4 (2:0)
Dnes začnu úplně od konce, celkovým hodnocením. Prohráli jsme nikoliv s klukama z Vidče/Val. Bystřicí, kteří u nás předvedli parádní fotbal a byli asi nejfotbalovější tým v jarní část soupeře. Hráli opravdu skvěle. Ale přesto si dovolím tvrdit, že jsme se porazili jen my sami. A jak že se to stalo a co k tomu vedlo?
Sluncem zalité, dokonale připravené hřiště, nás přivítalo k poslednímu mistrovskému utkání této sezóny. Sestava v plné “palbě”, kdy chybí pouze Radek (z důvodu max vytížení v A týmu Jablůnky). TP v tomto týdnu, zaměřený na rychlou kombinaci a pohyb bez míče, absolovovali kluci naprosto skvěle a zasloužili si za přístup velikou 1. Nic nám nebrání toto přenést do utkání samotného.
Náš dnešní soupeř se nám jeví velmi urostlý, ale na tuto skutečnost jsme si v naší soutěži již navykli. Jak se však přesvědčujeme ihned od úvodního hvizdu, jsou taky velmi fotbaloví. Konečně, po delší době soupeř, který se nás nesnaží zadupat do země, nýbrž produkuje líbivou hru. To nám velmi vyhovuje, alespoň prvních 60 minut. Umně střídáme kombinační přechod střední části hřiště s cílenými křížnými adresnými dlouhými míči na křídla, kde naši ať útočníci či wingbeci, jak se včil moderně říká krajním hráčům. působí hostům nemalé problémy. Po jedné takové akci dáváme první gól, konkrétně Jonda, který využívá báječný Honzův centr. Hlavou. A jak vtipně podotýká, jeho první branka hlavičkou v životě. Další šance, byť sebevyloženější, bohužel nevyužíváme. Až v poslední minutě využívá Honza průnikovku Jondy, kdy obchází vše, co mu stojí v cestě, včetně hostujícího góloša a v půli vedeme 2:0.
O pauze kluky upozorňujeme a legendární “Csaplárovu past” s tím, že není nic hotovo a že je třeba přistupovat k utkání furt stejně. Tehdy jsme ještě netušili, co nás čeká v poslední půlhodině a že jsme bývalého prvoligového trenéra trumfli, kdy jsme vymysleli “Jarčovskou past”.
V prvních 15 minutách druhé půle nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo něco měnit. Naši borci udržují defenzivu hostí neustále v pohotovosti a pokud se soupeř přece jen dostává k našemu pokutovému území, kluci si s tím vždy poradí. Tak dáváme i naší třetí branku, která padá paradoxně po rohu hostí. Odhlavičkovaný míč naší obranou si bere do své správy Vašek V, vyváží míč na polovinu hřiště, kdy najde Honzu, který z první dává Milanovi do sprintového náběhu a ten střelou po zemi zvyšuje naše vedení již na tři nula. Co však přišlo potom, tomu se divíme my i všichni diváci, kteří se dnes sešli opět ve velmi hojném počtu a kteří nás i přes náš blackout neúnavně povzbuzovali a kterým tímto za dnešek i za celý ročník moc moc děkujeme.
Vše odstartuje zbytečná branka, kterou inkasujeme po řetězci celkem neviných a malých chyb. Ovšem, s pro nás fatálním následkem. Kluci si najednou přepínají hlavu do módu “prázdno” a nenajde se nikdo, kdo by je vyburcoval a strhnul. Pokolikáté už letos. Jenže, zatímco v minulosti jsme to dokázali nějak přestát, tak dnes, kdy proti nám nastoupil soupeř fotbalový, mělo to pro nás katastrofální důsledek.A co z toho bylo? Výsledková prohra, kdy sklapla výše zmíněná Jarčovská past, kdy z vedení 3:0 končíme na stavu 3:4. Co víc k tomu dodat. Musíme prostě najít někoho, kdo bude patřit do kategorie zlobivců “hajzlíků”, či jak to jinak nazvat. Zkrátka někoho, kdo dokáže ostatní na hřišti vyburcovat či probudit. Tato vlastnost se nedá “vychovat”, s tím se musí člověk narodit. My máme tým plný pracovitých, talentovaných, charakterově naprosto správně nastavených kluků, kteří jsou ochotní pro fotbal obětovat cokoliv. Bohužel, jen ne nikoho s touto “vadou”. Uvidíme, třeba se takto vyprofiluje někdo z přicházející kategorie U15. A samozřejmě, budeme pokračovat i nadále a možná i ve větší míře s mentální přípravou našich hráčů.
Možná taky na kluky dopadl “tlak” v podobě potencionálního druhého místa v naší tabulce v případě výhry. Každopádně, stalo se to, co se stalo. Borci byli po konci doslova a do písmene zdrceni. A i když to tak teď neberou, i ten dnešek je může posunout a posouvat dál. A jejich rozpoložení po posledním hvizdu je toho důkaz. Pokud by jim bylo jedno, co se stalo, nedalo by se s nimi již nic dělat. Ovšem, pokud uchopíme za správný konec to, co se nám dneska”povedlo”, může nás to do budoucna jen a jen posílit. Pokud se z toho dokážeme poučit, budeme zas a zas o kousek silnější, to nám věřte.
Tento zápas byl, bohužel, také poslední pro některé kluky od nás. Konkrétně pro Kryštofa, který by měl od nové sezóny oblékat dres divizního Vsetína. A pak pro naše dorazovky ročníku 04, Toma a Ondru S. Přejeme jim moc štěstí a úspěchů v jejich dalším fotbalovém životě. Vždy budou patřit mezi nás a my jim děkujeme za perfektní práci a přístup. Poslední dorazovka, Maty, to je trošku specifický případ. Jeho zranění ze zimní přípravy se bohužel nakonec ukázalo jako vážnější, než se původně jevilo a zřejmě mu zabrání v pokračování hráčské kariéry. Nicméně, my jsme nelenili a na základě tohoto smutného faktu jsme mu nabídli místo v našem trenérském štábu. Takže Vám už v předstihu můžu oznámit, že Maty bude v budoucím ročníku působit u naše týmu na pozici jednoho z trenérů. A to je moc dobrá zpráva na závěr.
JP,DB,HO,IV MP