TAK TAKHLE OPRAVDU NE, PÁNOVÉ!!!- U19

A nebo, “Halenkov” podruhé. Včil si určitě říkáte: “NEZBLÁZNIL SE, náhodou? Či napsal výsledek naopak? Ani jedno. Jen mě, jako mládežnického trenéra, zajímá daleko víc obraz hry a schopnost hráčů plnit dané úkoly, než výsledek samotný. Ale popořadě.

Začnu trochu netradičně. Omlouvám se všem přítomným za své dnešní, poněkud “emotivnější” vystupování, jemně řečeno. Jsem jen člověk a emoce do hry pochopitelně patří. A i toto se občas projeví v životě trenérském. Jestli je to dobře či špatně? Já osobně si myslím, že jednou za čas je to dokonce žádoucí. Kdo nevíte, zkuste si na netu najít proslulý “Fergusnův fén”. 🙂 🙂

Dnes se nám, alespoň za mě, moc věcí nepovedlo. Soupeř ideální pro další fázi učení fotbalové taktiky. Kluci z pod Rožnova se v loňském roce prezentovali ryze fotbalově a i v letošním ročníku tomu není jinak. Navíc, jejich věková skladba týmu je podobná tomu našemu. Proto pro toto utkání ordinujeme styl s vysokým napadáním s cílem získát míč už na soupeřově polovině. Tomu je také přizpůsoben tentotýdenní tréninkový mikrocyklus. JENŽE.

Teď vysvětlím ten “Halenkov”. Jen pro připomenutí, totálně nepovedené utkání z naší strany v loňském ročníku, kdy byl přístup borců a emoční nastavení do utkání naprosto katastrofální. Bohužel, dnes došlo k tomu samému. Nevím, jestli si v každém soutěžním ročníku budeme muset něčím takovým projít, tak zešedivím.

Přitom, úvod utkání byl naprosto snový. Zisk míč na soupeřově půli, prostrčení na Kochču, který z hranice šestnáctky posílá merunu po zemi podél bezmocného góloša hostí, 1:0. No a pak to začlo. Či spíš skončilo. Taková hrůza, jakou jsme se prezentovali po celou první půli, to není hodno Jarčovského, potažmo Jablůnkovského fotbalu. Nedůraz, nezájem. Statické postávání. Nechuť udělat byť pár kroků navíc. Alibistické nakopávání míčů. No, v podstatě jakékoliv negativum Vás napadne, to jsme my předváděli. Pryč bylo to, co jsme si celý týden říkali, čím jsme do utkání vstupovali. Jen marné koukání jeden po druhém. Je s podivem, že i přes toto jsme si vypracovali několik ložených gólovek. Ale zakončení bylo stejně “kvalitní” jako naše vystupování v první půli. Hrůza a děs. Já jsem v duchu vzíval hodiny, ať už je kýžená poločasová pauza a my dokážeme něco změnit. Totiž, kdo jste někdy stáli na lavičce, jistě mi dáte za pravdu. Z té se v rozehrané hře moc změnit nedá. Jen snad upozorňovat na chyby, kterých ale bylo v naší hře přehršel a co jsem taky celkem hlasitě dělal.  Konečně poločas.

Co se dělo a nedělo v kabině, to si, s dovolením, necháme pro sebe. Možná jste něco i zaslechli přes dvoje zavřené dveře. Fotbalová kabina má občas i svá tajemství. Jisté je jen jedno: musíme do druhé půle změnit své mentální nastavení.

V naší hře došlo k jistému zlepšení. Vlastně, oproti té první, to bylo o 100 procent lepší. Nicméně, z mého pohledu, to bylo, vzhledem alespoň k našemu standartu, na míle vzdáleno nějakému uspokojení. Jistě,  zlepšili jsme pohyb bez míče, takže najednou byl soupeř přehráván naší rychlou kombinací. Ale, stále nám chyběl důraz a agresivita v napadání a v osobních soubojích. Prostě pravý opak toho, jak jsme se prezentovali v minulém utkání. Pokud bychom tak hráli v něm, dostali bychom od Juřinky 30 gólů. A naopak, pokud bychom k dnešnímu utkání přistoupili tak jako v minulém týdnu, museli bychom těch gólů dnes nasázet třikrát víc. I tak jsme měli vyložených šancí na tři zápasy. Co jen my dnes nedali! Skóre se z naší strany zastavilo na sedmičce, kdy hosté se prosadili pouze jednou.

Hodnocení:

Dnes přesně naopak než minule. Těžko se hledají v dnešku nějaká pozitiva. Ve hře snad jen jedno. Pomalu se nám začíná vyplácet trénink specifických standartních situací, v tomto případě autů, kdy už tyto nehážeme jen bezradně do soubojů podél lajny, ale daří se nám rozehra “do nohy” a tím možnost rozvinout kombinaci. Pak také jsme měli dnes třikrát poprvé. Góly Vaška K a Kochči byli jejich první za dobu naší tříleté spolupráce. A Markův byl první v kategorii dorostu. Gratulujeme.

A negativa? No, těch dnes bylo! Zmíním tady jen ty hlavní aspekty. Jednoznačně, přístup k utkání jako takovému. Tahle nekonzistentnost v našich výkonech a mentálním nastavení. Jistě, kluci mají stále před sebou obrovský kus cesty zvané fotbalové učení a na jistou nevyrovnanost mají v tomto věku nárok. Ovšem, je třeba si přiznat, že už si musí sami jisté věci vyhodnocovat. A ne čekat, že je třeba někdo nakopne pořádným “p…..m”, tak jako se stalo dneska v půli. Já už jsem starší člověk a třeba by mi mohla i prasknout cévka, pokud bych tohle musel opakovat častěji. 🙂 🙂 🙂

Fotbal hrát umíme a naše kombinační akce ve druhé půli byly oku lahodící. Bylo jich dost, o tom žádná. Ale abychom mohli úspěšně kombinovat, musíme k tomu v první fázi získat míč. A tu jsme byli dnes krátcí. Lepší soupeř by nám to dal dozajista vyyžrat, na to je třeba pamatovat. A i tady zmíním jedno pozitivum. Jak jistě víte, letos se pereme se soupeři tu více, tu méně staršími a fyzicky vyspělejšími, než jsme my. Dnes jsme se poměřili s věkově srovnatelným soupeřem, jako jsme my. A i přes vše, co se dnes nepovedlo, je možno konstatovat, že jsme na té učící fotbalové cestě poněkud dál, než náš dopolední protivník. A to je jistě potěšující.

Ale příští týden to bude diametrálně odlišné. Dorazí k nám borci z Raťáku, kteří, alespoň podle soupisky, jsou na tom s věkem na úplně opačné hranici této kategorie. Čeká nás dozajista podobné utkání jako minulý týden. Pokud k němu přistoupíme tak, jak to bylo dnes, dopadneme zle nedobře. Ovšem, chci věřit, že tento exces jsme si pro letošek již vybrali. Tímto mi dovolte Vás na toto utkání pozvat. Tak tedy, neděle, 24.9. , v 10:00, hřiště Jarcová.

I dnes Vám musíme poděkovat za podporu a neúnavné povzbuzování. I navzdory našemu katastrofálnímu výkonu. Ještě jednou díky.

JP, IV, MP