Jarcová/Jablůnka : Chropyně 0:4
Překvapivě krásně slunečné, oproti předpovědi, polojasné sobotní dopoledne přichystalo hezkou kulisu pro naše třetí soutěžní utkání proti týmu Chropyně. Jasné výhry z prvních dvou kol jsme chtěli potvrdit i v dalším domácím utkání i s vědomím toho, že soupeř je kvalitním týmem. A z toho důvodu, jsme chtěli hned navázat na fotbalovost z konce minulého utkání.
V začátku zápasu nás však fotbalovost opustila, respektive, asi s námi na hřiště vůbec nepřišla. Míč nám odskakuje, přihrávky, pokud se tomu vůbec dá říkat, létají místo po zemi vzduchem. Většiny míčů se hned zbavujeme a chceme je hrát z prvního dotyku, jenže, u těch zkušenějších a techničtějších hráčů chybí klid a u těch méně zkušenějších s klidem i trochu té dovednosti, a tak přihrávky nenacházejí příjemce. V kombinaci s fotbalovějším projevem soupeře, jehož hráči rychle přistupovali k našim a celé těžiště hry svým pohybem neustále přenášeli na naši polovinu, jsme se jen těžko dostávali na dostřel brance soupeře. Z velké části jsme si, ale za to mohli sami neb v různých fázích hry jsme jednoduše neměli pokryté prostory. Např. když se křídla stáhnou, asi díky přitažlivosti středového kruhu, do středu a v momentě, kdy tam záložníci vybojují míč není kam, respektiv na koho, přenést hru či v opačném případě, při ztrátě míče a přenesené hře soupeřem na křídlo, se dostává náš krajní obránce do zoufalé situace proti sprintujícím dvěma až třem hráčům soupeře v náběhu. Po čtvrthodině hry inkasujeme. A to po křídelní akci, kdy v rychlém tempu prochází křídelní záložník soupeře přes dva naše obránce a nachází prudkou přihrávkou nekrytého spoluhráče na zadní tyči, ten uklízí do prázdné brány, 0:1.
No, je to tak, soupeř je herně i technicky úplně jinde než předcházející naši protivníci a nám poměrně dlouho trvá se s touto situací srovnat. Díky vysokému nasazení a intenzitě v obrané linii, hlasitě dirigované kapitánem Kubou Veselým a spolu se záblesky geniality od záložníků, v čele s Terezkou, držíme krok a hra se dále odehrává ve středu hřiště. Postupem času se hra začíná přiostřovat. Kotníky to pociťují a sténají naplno.
V poločase si v kabině říkáme chyby a věci ke zlepšení, dochází k úpravě rozestavění v záložní řadě.
Změny a pokyny se od začátku projevují pozitivně na obraze naší hry zkraje druhého poločasu. Těžiště hry je přesunuto na soupeřovu polovinu a začínáme hrozit vyrovnáním. Kluci vidí, že pokud si drží pozice a hrají tam, kde mají, je to na herním projevu okamžitě znát.
Soupeř vstoupil do druhé půle velmi fyzicky nažhaven a zejména naši středový záložníci to pociťují velmi bolestně.
Po cca 8 minutách druhé půle přichází moment, který kriticky ovlivnil zbytek hry a celého zápasu. Faul soupeře na Terezku, kdy dochází k přišlápnutí kotníku stojné nohy v momentě dynamického otáčení celého těla za účelem změny směru pohybu. Terezka se s výkřikem a bolestí kácí k zemi a není k utišení. Fakt, že není schopná komunikovat, pouze sténá bolestí, není možné ji ani postavit a musíme ji odnést na střídačku dává tušit jaká byla asi intenzita zákroku. Po odnesení na střídačku, obnažení zasaženého kotníku a zjištění, že je vizuálně nepřirozeně deformován je zavolána Záchranná služba ze Vsetínské nemocnice. Zdravotníci následně odvážejí Terezku na vyšetření s podezřením na zlomeninu v oblasti kotníku. Osobně dlouho nezapomenu na rozhazování rukama trenéra soupeře a jeho podivování se nad reakcí z naší strany bezprostředně po zákroku, který byl cca 5 metrů od obou střídaček, se slovy, to je přece fotbal, to je fotbal a jeho úsměvem, neuvěřitelné…. Myslíte, že přišla omluva ze strany faulujícího hráče??? Nebo dotaz na stav Terezky po konci utkání ze strany soupeře?? Vůbec.
Nevím, asi mám jiný pohled na výchovu sportovců, ale tohle NE. O trénech U15 z FK Chropyně si myslím z lidské stránky své. Faul oceněn žlutou kartou, za mne málo.
Od tohoto zákroku se obraz hry diametrálně změnil, můžu říci, že stav Terezky po faulu a věci kolem s klukama na hřišti i na střídačce otřásly. Prakticky z následné akce po rozehrání a naší ztrátě míče dostáváme gól na 0:2. Dále jsem schopný popsat dění na hřišti pouze ve zkratce. Hra se nám z výše popsaných důvodů rozpadla, jsme všude a nikde, soupeř ovládl hru, valí jeden útok za druhým, z přímého kopu zvyšuje na 0:3 a následně na konečných 0:4.
Utkání s fotbalovým soupeřem nastavilo zrcadlo kde nás tlačí bota a kde je potřeba pracovat na zlepšení a posunu, to vyrovnaná utkání přináší. A proto TĚŽKÝMA ROSTEŠ a my porosteme, si pište….
Velké díky všem, kteří nás v sobotu přišli podpořit.
PS: Výsledek vyšetření, není to zlomenina, naštěstí. ?
DB, IV, MP, JP