V neděli jsme vyrazili do Huslenek na další turnajovou prověrku před velkou pohárovou výzvou, která nás čeká už 20. 6. 2026 v Podlesí na Memoriálu Karla Sikory. A pokud měl být tento turnaj generálkou, pak dopadl více než dobře.
Do brány se postavil Daniel Hašl. Před ním bojovali Maty Krus, Přemysl Šebesta, Damián Bártek a Dominik Sváček. Připravena byla také silná lavička ve složení Kuba Žilinský, Bohumil Drápal, Augustin Vičík a Dominik Dobeš, která byla kdykoliv připravena pomoct týmu.
Od prvních minut bylo vidět, že kluci přijeli hrát fotbal a ne počítat pampelišky kolem hřiště. Kombinace, pohyb, bojovnost i týmový duch fungovaly na jedničku. Fotbalové srdce bilo naplno a soupeři brzy zjistili, že Jarcová nepřijela na výlet.
První zápas proti Liptálu jsme ovládli jednoznačně 7:1. Po dvou gólech si připsali Maty Krus, Přemysl Šebesta a Damián Bártek, sedmý zásah přidal Dominik Sváček.
Ve druhém utkání proti Hovězí jsme sice inkasovali smolný gól, ale tím jsme zřejmě jen probudili Matyho. Ten si vzal zápas pod svá křídla a čtyřmi góly zařídil výhru 4:1.
Ani Rajnochovice nenašly recept na naši ofenzivu. Maty pokračoval ve své gólové sbírce dalšími čtyřmi zásahy a Dominik Sváček přidal pátý. Výhra 5:0 byla naprosto zasloužená.
Pak přišel souboj s domácími Huslenkami. A jak už to ve fotbale bývá, někdy se prostě nedaří. Přes veškerou snahu jsme nenašli cestu do soupeřovy branky a po porážce 0:2 jsme odcházeli zklamaní. Naštěstí jen na chvíli.
Do posledního zápasu proti Zděchovu totiž nastoupila opět ta Jarcová, kterou jsme viděli po většinu turnaje. Maty odložil své „smolné chrániče” a bylo vymalováno. Hattrick Matyho Kruse, gól Damiána Bártka, dva krásné góly Dominika Sváčka po povedených kombinacích s Matym a závěrečná trefa Dominika Dobeše stanovily skóre 7:1.
Po sečtení všech výsledků z toho bylo krásné 2. místo, skóre 23:5 a hlavně spousta důvodů ke spokojenosti.
Velkou pochvalu si zaslouží celý tým za bojovnost, nasazení a předvedenou hru. Pokud bychom ale měli vyzdvihnout jednotlivce, pak tentokrát výrazně vyčnívali Maty Krus a Dominik Sváček, kteří byli hlavními tahouny mužstva a soupeřům připravovali velmi nepříjemné fotbalové dopoledne.
A druhé místo? To nás vůbec nemrzí. Kdyby se rozdával pohár za bojovnost, týmového ducha a fotbalové srdce, vezeme domů rovnou tři. Na ten nejdůležitější pohár si možná jen brousíme kopačky na příští sobotu v Podlesí.
Tak nám držte palce. Fotbalové srdce Jarcové bije dál a na Memoriál Karla Sikory dorazíme pořádně natěšení!
