sd TJ Sokol Jarcová/FK Jablůnka : FC Morkovice 0:1 (0:1)
MOTTO – “FOTBAL JE KOLEKTIVNÍ SPORT”
Dnes k nám přijíždí třetí tým naší tabulky. My však s ohledem na výstup z TP věříme, že můžeme uspět. I přes to, že náš už tak zdecimovaný kádr postihuje další zranění. Spolu s přesuny kluků do prvního týmu tak počítáme již sedmou absenci. Ale jak jsem psal již minule, tohle je příležitost pro ostatní kluky z kádru a jsme přesvědčeni, že to zvládnou. Jen musí všichni svá ega upozadnit a dát vše v plen a prospěch týmu. Na úkor své komfortní zóny. Prostě se obětovat. A to se, bohužel, nestalo. Pokud někdo není s to tohle pochopit a přepnout si hlavu z módu “sobeckost” do levelu obětavost, nemá u nás v týmu co pohledávat. I když to znamená další oslabení v pro nás tak nelehké situaci.
Dnešní dění na place ve velké míře souvisí s rozhodčím. O tom na závěr tohoto hodnocení. Do utkání jdeme s určitou taktikou. A jsem moc rád, že skoro všichni dnes na tom participují. Od prvního hvizdu kluci plní, co po nich chceme a výsledkem je naše převaha, místy až drtivá. Střední záložníci dokonale pokrývají hostujícího “špílmachra”(mimochodem, velmi nadstandartní fotbalista v této soutěži) a tak hra soupeře končí jen nějakým občasným odkopem. Naopak my, zas a znova: jen v prvním dějství tři tyčky a spoustu šancí. A jak už to tak bývá, … ?! 20 vteřin před koncem poločasu pouštíme hostující hráče do jediné jejich šance a oni ji využívají. Ale jinak jsme lepším týmem. A proto věříme, že ve druhém dějství překlopíme mač na naši stranu.
Toto vypichujeme v poločasové pauze, jinak nemáme důvod cokoliv měnit. A jak už to tak bývá, … .?!
Druhou půli ovlivňují výše zmíněné dvě skutečnosti. Hra je rozkouskovaná, hráči na obou stranách čím dál víc nervóznější a fotbal se kamsi vytrácí. I když stále máme optickou převahu, další zranění nám v postatě bere jakoukoliv možnost něco z výsledkem udělat. Jsme sice schopni dostat se k pokutovému území hostí, ale tam naše schopnost končí a tak, krom několika v podstatě propagačních střel ze střední vzdálenosti, nejsme nebezpeční. Tajně doufáme v pomoc nějaké standartky, ale ani tady to neřešíme dostatečně kvalitně. Na druhé straně, tím, jak moc chceme a tlačíme se nahoru, otevíráme v naší defenzivě ne přímo okýnka, ale necháváme hostujícím hráčům více prostoru. Ovšem kluci ” vzadu” včele s Domčou dnes fungují bezvadně a nebezpečí pro naší bránu pacifikují.
Prohráváme tak opět, bohužel. Po kolikáté už. Jen a jen naše “neschopnost” skórovat nám zabraňují v utkáních vítězit. Můžeme se utěšovat, že máme velmi velmi velmi mladý tým a že jsme fotbaloví. Ovšem na psychiku mančaftu to má nepochybně obrovský dopad. Je to veliká škoda, na druhou stranu se s tím jako se základem do budoucna dá dobře pracovat. Zbývají čtyři kola do konce a tak už snad tu “naši smůlu” protrhneme.
I přes “globální oteplování”, jak všude slyšíme, dnešní a vlastně v poslední době panující nevlídné nefotbalové počasí přispívají k dnešní chabé návštěvě. Ale toto mi zase dovoluje být adresný v poděkování za podporu. 🙂 Takže moc moc díky Tereze s kamarádkou, Láďovi, Tomášovi, Marianovi a rodině Pupíkových. Snad jsem na nikoho nezapoměl. 🙂
JP, MJ, IV, MP
A teď ke zmíněnému sudímu. Já jsem snad poslední, který by se k nim a jejich výkonům vyjadřoval. Ovšem, vyhrazuji si právo jednou za sezónu využít žolíka v podobě kritiky těchto pro fotbal tolik důležitých postav. Plně respektuji, že i oni jsou omylní a jsou to taky jen lidi. A také, jak se my jako fotbalisté zlepšujeme a potencionálně postupujeme do vyšší úrovně, tak je to i u sudích. A proto jsem byl rád, že se nám podařilo postoupit do krajské úrovně. S tím, že jsme se těchto”neumětelů” z jejich řad zbavili. Jaké proto bylo mé překvapení, že jeden z nich se “objevil” dnes v zápise. Nutno podotknout, ze strany KFS to bylo během víkendu asi třikrát změněno. A tak místo třeba byť mladého, začínajícího a učícího se kluka, nám dnes soudcoval tento nechvalně známý “matador” okresních trávníků, na kterého ze všech stran po jeho utkáních jen prší nadávky a kritika. Aby bylo jasno, on nám dnešní utkání neprohrál. Ani nás nijak nepoškodil. Ale svým vystupováním v podstatě zapříčinil to, co se ve druhém poločase a po jeho skončení událo. Ještě bych byl ochotný přejít jeho arogantní vystupování a ničím nepodložené sebevědomí. Ale pokud člověku v této “funkci” chybí přehled, porozumění a cit pro hru, autorita a charisma, tak jako panu Nevrlovi, je zaděláno na obrovský průšvih. Notabene v kategorii dorostu. A nezachrání ho třeba ani znalost pravidel, když toto nedokáže prakticky přenést do zápasu. Prostě, fotbalu nerozumí a nikdy rozumět nebude. I když bude stokrát tvrdit opak a že já jsem ten, co to nechápe a že jsem laik, jak mi dnes sdělil. 🙂
Fotbal je hra plná emocí. A ty ukočírovat je těžké. Ale je evidentní, že pokud si u hráčů nedokáže vybudovat respekt v průběhu utkání, bude se postupem času jiskřit čím dál víc. A to se také stalo v závěru, ve kterém “rozpoutal” karetní mariáš. Čtyři žluté a jedna červená. Kluci z Morkovic se objektivně asi právem můžou cítit poškozeni. I když ani toto je ale neopravňuje nám poškodit vybavení šatny, jak se, bohužel, dnes stalo.
Možná nastal čas ptát se na odpovědných místech, proč lidé jako p. Nevrla stále působí ve fotbalovém hnutí. I přes všechny jeho excesy a stížnosti na jeho výkony.
Tohle je můj osobní názor
Milan Píša