FK Příluky : sd TJ Sokol Jarcová/FK Jablůnka 0:3 (0:0)
Poslední letošní mistrák jsme odehráli v místní části Zlína, v Přílukách. Nevím, proč zrovna nyní, mi v hlavě vyvstanula vzpomínka na mé zdejší utkání v tehdejší kategorii starších žáků na tomto hřišti. Tehdy v soutěži nazývající se “župní přebor”, dnes bychom to nejspíš mohli přirovnat ke krajskému přeboru. Je to už 34 let. A jaká že je paralela či pojítko? I my tehdy vyhráli 3:0, tak jako dnes. Mě se tehdy podařily vsítit dvě branky, a to do té samé kasy, do jaké jsme skórovali dnes. No že by nejspíš proto? 🙂
My jsme, jak bylo v té době zvykem, válčili na škvárovém hřišti. To už je, naštěstí, minulost. Kdo jste to zažili, jistě mi dáte za pravdu. Hřiště v Přílukách je již travnaté. Ale letmý pohled do kalendáře naznačí lecos o jeho kvalitě. Navrch mazlavé, pod první vrstvou tvrdé jak šutr. A hrbolaté, až hanba. Nemůžeme se divit, vždyť je listopad. Domácí klub jistě dělal, co mohl. Ale toto roční období, pokud tedy nemáte k dispozici profesionální trávníkáře a asi 10 tréninkových ploch, přináší právě tohle. Ale spravedlivě, plac je stejný pro všechny.
Do utkání jdeme s tím, že dnes chceme stoprocentně bodovat. Vzhledem k našemu “podzimnímu” problému se střílením gólů, kdy výrazně pociťujeme absenci kanonýra v týmu, měníme obvyklé základní rozestavení 4:1:4:1 na 3:4:3, kdy si od toho slibujeme, při předpokládané naší převaze na míči, větší počet hráčů před brankou domácích a tudíž více možností skórovat.
Bohužel, Matěj si obnovil poranění kolene, se kterým laboroval v podstatě celý podzim. Tato skutečnost ho dnes nepouští na hřiště a tak do brány musí Milda. To sice není rozený góloš, ale vždy ,v případě potřeby, v kase zaskočí. A dokonce, co jsem tak zapátral v análech, má výrazně pozitivní bilanci. Navíc má dobrou rozehru nohou, takže není se čeho bát.
Chceme domácí držet co nejdál od naší brány, být aktivní a nenechat našim hostitelům ani vteřinu klidu.
Náš taktický záměr vychází do puntíku. Od první minuty se hra odehrává jen na domácí polovině. Ovšem, je nutné zcela otevřeně přiznat, že jsme v koncovce opět jaloví, kdy se nedokážeme v šestnástce domácích nijak prosadit. Máme z našeho tlaku pouze spoustu rohových kopů, ale přímé ohrožení 0. Je to až k uzoufání. Je to smutná pravda tohoto podzimu a nyní máme 5 měsíců na to, abychom to změnili. Půle končí bezbrankovou remízou, ale mohli jsme klidně prohrávat. Domácí, po našich dvou chybách v prvním dějství, jdou sami na Mildu, kdy v prvním případě útočník zbrkle nepřesně střílí a míjí. Ale ten druhý pokus náš dnešní góloš perfektně “vyčape”. Ne že by předvedl nějaký oslňující zákrok, ale dokonale zmenšil vyběhnutím a správným postavením střelecký úhel a “byl tak trefen”.
O pauze se kluky snažíme uklidnit a apelujeme na trpělivost a ještě větší agresivitu při napadání soupeře v rozehrávce, kdy nekvalitní hrací plocha v těchto případech stojí na straně presujících. Prostě věříme, že se dnes prosadíme. A taky že jo.
Hned 3 minuty po pauze naše pravá strana v podání Fildy a Krška vyřeší přechodovou fázi, Kryštof vysílá průnikovkou Jonyho do šestnáctky a ten situaci 1 na 1 z domácím brankářem vyřeší bravurně. Střelou podél něj na vzdálenější tyč otevírá dnešní skóre. Za 8 minut je, znašeho pohledu, ještě veseleji. Jáša na levé straně odebírá “kouli” váhajícímu domácímu bekovi a pak už pro naše útočníky není problém gólově vyřešit vzniklé přečíslení v boxu. Kršek, zavírající zadní tyč, už má snadnou úlohu a zasouvá do prázdné. Jak z učebnice. O deset minut později totálně totožná situace, jen na straně pravé. Kršek tentokrát v roli úspěšného napadajícího, kdy využívá podklouznutí domácího góloša. No a na zadní tyči tentokrát Šimon a doklepnutí do prázdné. Toto je přesně ono, o čem jsme mluvili o přestávce. Pak ještě máme tisíciprocentní šanci v podobě Kovyho průniku středem, kdy však svoji akci zakončí pouze střelou do tyče.
Naše obranná linie i dnes funguje výtečně a ve druhém dějství, krom jednoho závaru po rohovém kopu, který však pohotově vyřeší Milda trochu “neortodoxním”, avšak razatním, odkopem, nedovolujeme místním vůbec nic.
Celkem pohodlně si dokráčíme pro tři body a k tomu, podruhé po sobě, s čistým kontem. A zcela zaslouženě. I když jsem pak po utkání slyšel z úst domácích fanoušků něco o “celkem vyrovnaném utkání”. Za mě, zvítězili jsme zcela zaslouženě a byli jsme ve všech aspektech hry lepší.
Nyní, po skončení podzimní mistrovské části, nás čeká “všemi nenáviděná”, ale tolik důležitá, zimní příprava. Krom kondice se v ní budeme také zaměřovat na hádejte co? 🙂 🙂
Děkujeme fandům za přízeň a podporu, kterou jste nám věnovali ve všech zápasech. Moc to pro nás znamená.
JP, MJ, IV, MP