MOJE ŠPATNÉ ROZHODNUTÍ- U19

Dnes dopoledne jsme zajížděli do nedaleké Ratiboře, kde nás čekal v dalším kole naší mistrovské soutěže domácí celek. Bohužel, již v týdnu před tímto utkáním se musíme připravovat na absence, a to na místech nejbolavějších. Úplně se nám rozpadla defenzíva, kdy ke stále zraněnému “Korýtkovi” přibyl ještě náš kapitán Radim, který si užívá zaslouženou dovolenou. Takže nám zbyl pouze jeden stabilní stoper. A co hůř, jediný brankář v kádru, Radim P, je z minulého utkání tak pokopaný, že ani on dnes není k dispozici. Naštěstí na ostatních postech jsme komplet. V kabině před zápasem v  nadsázce prohlašuju:” klidně inkasujme sedm gólů, ale musíme jich dát osm. To jsem ještě netušil, jak hlubokou mám pravdu.

Hodnocení dnešního klání bych rozdělil na dvě části: Výsledkovou a herní. A nebo chcete li: do 15. minuty a zbytek utkání. Obojí lze použít.

Výsledek vypadá jasně. A taky je. Jsou to strohá čísla. My dali branku jednu, soupeř pět. Potud jednoduché, že? Ale dál už to tak prosté není. Jak již vypovídá nadpis, výsledek tohoto zápasu zapříčinilo moje špatné rozhodnutí. Totiž Mildu postavit do brány. Ono je něco jiného stát tam na tréninku, kdy na vás bez tlaku letí jedna střela za druhou a něco jiného je stát v ní v ostrém zápase, kdy musíte řešit všemožné situace, které mače přinášejí. Zkrátka a jednoduše: V prvních 15. minutách je míč třikrát v našem pokutovém území a třikrát končí v naší bráně. Nešťastného Milana stahuju a jde tam Šimon, povoláním útočník. Ale aby bylo jasno: Milda nám zápas výsledkově neprohrál. To já, mým špatným rozhodnutím. Jemu nemůže mít nikdo nic za zlé. Dělal, co bylo v jeho silách.

Druhá část hodnocení už bude veselejší a radostnější. Od cca 20. minuty se začíná obraz hry obracet v náš prospěch. Ne že bychom zrovna dominovali, ono se špatně reaguje s třígólovým ruksakem na zádech, nicméně borci začínají konečně, alespoň částečně,  plnit pokyny, se kterými jsme do utkání vstupovali. V obranné činnosti maximálně zjednodušovat rozehrávku, v útočné pak vytvářet absolutní tlak na hráče s míčem. V podstatě ani nic jiného nešlo v tomto zápase naordinovat. Podmáčené hřiště a věková i fyzická převaha soupeře, to byli naši dnešní protivníci. A ejhle, najednou to šlo. Nebylo to bez chyb, ale šlo to. Agresivním napadáním se nám dařilo domácí dostávat pod tlak a získávat tak spoustu míčů. Tento styl fotbalu je velmi velmi fyzicky náročný, nicméně, alespoň dle mého, je to jediná správná cesta. A příprava na období, kdy se budeme posouvat v našem fotbalovém umu dál a dál a kdy budeme hrát vyšší soutěže. Pevně tomu věřím.

V poločasové pauze zdůrazňujeme nutnost v tomto pokračovat. Klademe důraz na dodržování taktických pokynů. “Pojďme, pokusme se s výsledkem ještě něco udělat.”

Druhý poločas byl z naší strany o dost lepší. Dostáváme se do spousty pološancí, kdy nám jen špatné finální řešení zabraňuje klání výsledkově zdramatizovat. Ale to není výtka. Na toto v našem tréninkovém procesu v herní části ještě nedošlo. Nyní se učíme agresivnímu presinku a činnosti po ztrátě míče. Nutno podotknout, že toto usílí začíná být čím dál tím víc na našem herním projevu vidět. Na další dojde. Jsme teprve na začátku naší společné fotbalové cesty a čeká nás obrovské penzum práce. Pokud budeme k procesu přistupovat tak jako doposud, nemám žádné obavy.

Výsledek vypadá hrozivě, nicméně i přes to mám z dnešního dopoledne celkem dobrý pocit. Jen se sám se sebou musím vyrovnat s MÝM ŠPATNÝM ROZHODNUTÍM. 🙂 🙂 🙂

Mimochodem, kdo by jste věděli o brankáři ročníku 04 a mladším, sem s ním. 🙂 🙂 🙂

Díky moc našim fanouškům, že i dnes, přes nepříznivé počasí, dorazili v hojném počtu a dodávali nám v našem úsilí podporu.

JP, DB, HO, IV, MP