PRVNÍ STŘET S DOSPĚLÝM FOTBALEM

Tak jsme začli, a hned zostra. Na dnešek jsme si pozvali na vsetínslou umělku mužský tým z Růžďky. Potřebujeme kontakt s dospělým fotbalem, proto tento soupeř. Tady jen na počátku něco objasním. Když jsme přípravu plánovali, měli jsme k dispozici celý kádr a ani ve snu jsme nečekali, že nás postihne tento “armagedon”, co se týče zdravotního stavu. Náš kádr je dostatečně široký, ale s vzhledem k našemu dnešnímu mužskému soupeři to vůbec nebylo ideální. Bylo nás sice 14, ale z toho 6. hráčů ročníku 09 a 2. hráči dokonce ročníku narození 2010. A příčiny? Tři dlouhodobě zranění, nějaké nachlazení( 🙁  🙁  ), nějaké návštěvy rodiny. A pak taky jedna neomluvená a v podstatě nevysvětlitelná absence (bohužel ne poprvé to dotyčný takto “vyřešil”). Tož asi tak.

Museli jsme proto improvizovat, co se týče základního rozestavení i postování hráčů. Na druhou stranu, ideální možnost si zatrénovat s fyzicky mnohem silnějším soupeřem. Fyzicky, ne kondičně, aby bylo jasno. A právě to “větší fyzično” rozhodlo o výsledku zápasu. Výsledku, ne obrazu hry a fotbalovému vystoupení našich “mládežníků”.

Právě strach a obavy zapříčinily, alespoň dle mě, katastrofální první půlhodinu zápasu z naší strany, ve které jsme čtyřikrát inkasovali po obrovských chybách našeho defenzivna. Ne defenzivy, ale defenzivna. Brání totiž celý tým. A to jsme my dnes v první třetině zápasu absolutně nedokázali. Situace jako přes kopírák. Rozehra od záložníků, která ovšem neměla pražádnou šanci na úspěch z důvodů absence jakékoliv aktivity ofenzivní části. Laciná ztráta a divná branka. Celkem čtyřikrát. Hrůza. Neochota jít do fyzických soubojů se silnějším soupeřem byla jasně patrná. Naštěstí kolem 30. minuty si toto uvědomujeme a i když stále tápeme, co se týče fotbalu, začínáme alespoň jednotně “přepínat” po ztrátách a nedopřáváme soupeři pohodlí neatakování. Poločas prohráváme 0:4.

O poločase se zavíráme do kabiny a co tam zaznělo, to tam zůstane. Do druhé půle nastupuje naprosto odlišné mužstvo. V podstatě celý zbytek hracího času jsme na soupeřově polovině a jen naše stará bolest v podobě tragického  zakončení uchraňuje hosty od vyrovnání skóre. Co bylo v první půli z naší strany v podstatě nemyslitelné, v té druhé sestává samozřejmostí. Předskakování soupeřů, silové souboje, kombinace, rychlost, fotbalovost. Nač si vzpomenete, ve všem jsme lepší. Tedy až na tu naši žalostnou koncovku. A tak, jak už to bývá, z tisíciprocentních šancí neskórujeme, ale prosazujeme se po v podstatě náhodné situaci, kdy propadlý aut uklízí do brány Jony, a to (věřte či nevěřte), hlavou. A zevnitř hostující “pětky”.

V defenzivě jsme se jen jednou nevyvarovali chyby a dali si vlastní gól.

Suma sumárum, přistoupíme k závěrečnému hodnocení dnešního dopoledne. Pozitivně či negativně? Jednoznačně, pozitivně, i když těch opačných situací bylo také dost. Strach z většího je do jisté míry pochopitelný, i přesto, že se záhy ukazuje jako zbytečný. Proto z negativ zmíním pouze nedodržování našich základních herních principů v úvodní části, což mě pochopitelně velmi mrzí. Zbytek jsme si rozebrali ihned po utkání a budem v tom pokračovat v následujícím týdnu. + to naše zakončování. Nemáme problém se vykombinovat až do situací, kdy se ocitáme tváří v tvář hostujícímu gólošovi. Ale co následuje pak? “Tragikomedie”.

Pozitivum: Na prvním místě, naše kondiční připravenost. I když mají kluci ještě stále “těžké nohy” po přímo brutální (jak ji “láskyplnně”  pojmenovali sami borci) přípravě, tak s postupujícím časem v tomto ukazateli  čím dál tím víc jasně dominujeme. Ale páč první mistrovské utkání hrajeme až za tři týdny, tohle celkem v klidu přecházíme.

Schopnost týmu se semknout a reagovat na vývoj utkání. Tohle jsme v podzimní části ne až tolik viděli.

Dnes jsme, i přes výše zmíněné, viděli i několik vysoce nadstandartních výkonů. Nebudu jmenovat, však mě již znáte. 🙂 Ale kluci ví, že já vím a tím bych to ukončil.

Černá kaňka dnešního dopoledne v podobě Kryštofova zranění se nakonec nejeví tak zle. Dle lékařů výron v kotníku. Což sice znamená absenci, ale ne tak dlouhou, jak to v první chvíli vypadalo. Držíme Kikinovi všichni palce, ať se mu vyhnou případné komplikace.

Níže si můžete přečíst výjádření hostujícího trenéra pro informační server ” Valašský fotbal”.

Příští týden, v neděli, tentokrát v 15:00, opět na vsetínské umělce nás prověří tým dorostenců z Vidče.

JP, MJ,IV, MP